II.   Jsem omrzelý, bledý

Julius Brabec

II.

Jsem omrzelý, bledý Jsem omrzelý, bledý
 a opuštěný hoch, jen přeji si mít místo, kde klidně spát bych moh’. U zdi, jež hřbitov vroubí, snad ho přec najdete, kde žádných růží není, jen tam mne pohřběte !pohřběte! K otázce: opuštěný – kdo Bohu dlí zde blíž, ubohý, rcete, básník, jejž nezná nikdo již. Snad cituplné dítě, na blízku zdobíc hrob, též mne vzpomene růží za květných jara dob !dob! 21
Básně v knize Písně snícího mládí:
  1. Juliu Zeyerovi.
  2. Prolog.
  3. Snění.
  4. Adolfu Heydukovi.
  5. Vzdech.
  6. Bohdanu Kaminskému.
  7. Svému bratru Adolfu.
  8. První lásce.
  9. Tobě, luno mých snů!
  10. V měsíčné noci.
  11. I.   Škoda lásky, milování,
  12. II.   Jsem omrzelý, bledý
  13. III.   Když nemohu Ti více již
  14. IV.   O perlící se moku révy,
  15. V.   U potoka s novým jarem
  16. V šerých hodinách.
  17. Ve snech.
  18. Mráz.
  19. Předtucha lásky.
  20. Vzpomínka.
  21. Konec románu.
  22. Poesie.
  23. Trny mé duše.
  24. Na rozloučenou.
  25. Můj verš.
  26. Nad novou svojí knihou.
  27. Dnešku.
  28. Píseň rozmarné dívky.
  29. Bilance.
  30. ***   Jako hrst vadnoucích violek
  31. Předtucha podzimu.
  32. Epilog.