KDYBYCH BYL KRÁLEM...

Rudolf Illový

KDYBYCH BYL KRÁLEM...
Kdybych tak králem byl veliké říše, kdybych byl slavný a bohatý král, dvořané plazili by se na břiše, s ministry bych si jak s loutkami hrál. Měl bych své paláce, zámky a hrady, měl bych též korunu, žezlo a trůn, u hostin nikdo by nezhynul hlady, kočár můj táhlo by šestero brun. Hymna má nadšeně zněla by sálem, ó, to by život byl, kdybych byl králem! Zemi své byl bych já předobrý vládce, z výstřižků novin svou chválu bych čet, měl bych své vojsko a pro velezrádce tajných a popravčích několik set. Byl bych vždy laskav a nespouštěl hrůzu, odíval bych se jen v purpurný háv, duše by jásala, kdybych i lůzu uslyšel volati: Král náš buď zdráv! Uplynul by mi čas ve snění stálém, ó, to by život byl, kdybych byl králem! 25 Přes to však možná, že jednou snad přece odložit chtěl bych svůj královský šat, prchnouti přestrojen ze zlaté klece, vkročiti nepoznán do prostých chat. Do očí pohlédl svému bych lidu a zřel, jak škrtí jej dračice zlá, ucítil starosti jeho a bídu, slyšel bych, jak mi můj poddaný lá. Rebelem stal bych se potom snad málem, ó, to by život byl, kdybych byl králem! 26