ZDRÁV BUĎ, CAESARE!

ZDRÁV BUĎ, CAESARE!
Výpravy šiků tvých se vrátily již z pokořených měst, ó, slavný Caesare, jenž světem vévodíš! Tvůj obraz vztýčen jest ve chrámech a na trzích, kde rota povstalců se klanět musí tobě. Za zvuků fanfár, kotlů víření v ohromném cirku s tygry v zápas lítý rebelů náčelníky hrdě kráčet zříš. A raduje se srdce tvoje a usmívá se líce tvoje a galerie tleská, patricii křičí: „Ave Caesar, Caesar imperator! Zdráv buď, Caesar!“ Převzácnou kořist tribunové tvoji ti z vypleněných provincií nesou. Komnaty tvoje zlatem naplnili a drahokamů třpyty kladou k nohám tvým. 27 Děv velkou řadu přivádějí tobě, děv spanilých, děv růžolících; jim z modrých očí svítí nenávist, nenávist k tobě, opovržení tebou, pyšný, mocný Caesare! Ó, velký Caesare, jenž světem vévodíš a bohem jenž se zveš a pánem veškerenstva! Zda barbary zříš, kteří na severu v pralesích žijí, neznajíce hodů, ni her a radovánek tvých, ni nádhery a luxu? Ti připravují se již na dalekou cestu, na cestu v jih do světa metropole, do Romy k trůnům Caesarů. Již duní zem pod kroky statisíců, těch štvaných psanců „proletari“ zvaných, těch, kteří města ulicemi křičí: „Chcem chleba a chcem komedii!“ V otroků tmavé kobky výheň nese duch Spartakův a káže odboj smělý, on vypravuje o slunci a květech; tu pěstě svírají se, kletba líhne, prokletí tobě a tvým Římanům. Z měst pokořených, ruin rozvalených již plamen vzpoury šlehá po celé tvé říši a blíží se již k veleměstu Romě, až zasáhne i trůn tvůj zlatoskvoucí a konec bude slávě Caesarů. 28