UMÍRÁČEK

UMÍRÁČEK
Slyšíš, jak umíráček lká a smutnou, dlouhou píseň tká? Vidíš jej v poutech, zbůjníka, jak nad ostatní vyniká? Jenž proti mocným vrchnostem poštval již málem celou zem, jenž staré řády bořit chtěl a k odboji lid pobízel. Zříš, jak na popraviště stoup, bez bázně, vzpřímen jako sloup? Proč na krále svůj upjal hled, proč náhle ten jak stěna zbled? 49 Jak hrom zaduněl jeho hlas: „Však přijde, přijde jednou čas! Na tomto místě budeš stát a tímže katem, králi, sťat. Neb jistě do dne do roka lid pomstí svého proroka.“ Slyšíš ten bubnů divý vřesk, vidíš sekyry rychlý blesk? *** Zříš, králi, mrak, jak valí se?? – Proč oko tvoje kalí se? Ten mrak zbůjníků voje jsou, ti proti tobě, králi, jdou. Zem celá před nimi se chví, však nejvíc velmožové tví. Neb zbůjníků je přesila a nikde, nikde posila. Již vtrhli v hrad a ke trůnu, již strhli tobě korunu. Již zotvírali žaláře a zapálili oltáře. 50 Již vedou tebe v okovech, jsi vězněm v svého města zdech. Ó, pomni, pomni na ten den, kdy byl ten zbůjník popraven. Ó, hleď na ono místo blíž, tam čeká kat na tebe týž. Slyšíš, jak umíráček lká a smutnou, dlouhou píseň tká? 51