Zářivý den.

Julius Skarlandt

Zářivý den.
Zářivý den, jak změní mdlá, usínavá snění... Srdci se zachce růže mít, květy mámivě bílé, v hedvábném dívčím náručí ztišené najít chvíle, do modrých očí pohledět vášnivě rozevřených, o zemřelých snech povědět, o drahých snech nedosněných, jak rostly, sílily, hynuly, duši těšily chvíli.chvíli, mrtvé jak s oblaky plynuly k marnému svému cíli... Zářivý den. Jak všecko pozlatí, bolest i radost, jako v závrati... Zrůžoví tváře chřadnoucí, ruka ručku zas hledá, zaplanou žáry chladnoucí, hruď se šířeji zvedá, mládí se dívá z očí všech, mládí rozjásané, a v našich vzkříšených znovu snech nové zas slunce plane. 29