PÍSEŇ.

Julius Skarlandt

PÍSEŇ.
To housle v posled’ hořce kvílily, když odešla a touhy její s ní. – Kosatce, růže světlem tančily, s hor přiletěli ptáci líbezní, 19 jak den by nebyl pozdní jeseně, obloha truchlivá a větru smích by nelét’ parkem zpustlým zděšeně, nezmíral v travách žlutých na planích... Už odešla! – Nějaká světla zlá zaplála v duši. – Hořkost lítosti do celé bytosti se roztekla. Nad radostí, nad marnou radostí... a hnědé oči dvě se vrátily, dvou ruček bílých měkké doteky. – Kosatce, růže v tmách se ztratily, že zranila mé srdce na věky! 20
Básně v knize Světla v samotách:
  1. LIST.
  2. PORTRAIT.
  3. PŘI MĚSÍCI.
  4. MŮJ KRAJ.
  5. PODZIMNÍ VEČER.
  6. VZPOMÍNKA.
  7. VEČER.
  8. ZÁPAD.
  9. PÍSEŇ.
  10. NA STRÁNI NAD MĚSTEM.
  11. Z BÁSNÍKOVA SKIZZÁŘE.
  12. SLOKY PRO HUDBU.
  13. PLAMÉNEK MDLÝ...
  14. KDYŽ NOC JDE BLÍŽ...
  15. U KŘÍŽE NA SKÁLE.
  16. HYMNA KRÁSE.
  17. SEN HVĚZDNÉ NOCI.
  18. NA MOTIV Z GRIEGA.
  19. TIŠE JDE...
  20. LISTOPAD.
  21. PÍSEŇ.
  22. PŘI ZÁPADU.
  23. DEŠTIVÝ VEČER.
  24. BEZ NADPISU.
  25. HORROR VACUI.
  26. NOC, PŘÍTEL ZLA...
  27. ***   S večerem tím pustým
  28. SLOKY.
  29. PO LÉTECH.
  30. ROZLOUČENÍ.
  31. REQUIESCAT.