DVA TULÁCI.

Julius Skarlandt

DVA TULÁCI.
Svistí jak šavle vítr ostrý, drát telegrafní hraje v něm. U cesty tančí stromů kostry pod mrazným jeho úderem. V chomáčích letí oblak vata azurovými propastmi. Žlutá jak lebka, kostrbatá, šklebí se luna z lesů tmy... Křepče vlak letí... v dál se žene nad strmým srázem v zimní šer. Táhlé si sloky roztoužené, kovový hvízdá hazardér... Blysk’ dole proud jak skelné střepy, v rovinu trať se navrací. Divoce letí travnou stepí vítr a vlak, dva tuláci! 7