HAMLETŮV DŮM.

Julius Skarlandt

HAMLETŮV DŮM. (Vitemberk)
Dóm stářím zčernalý kde trčí výš, vzdán pyšným snům, v chmurného zákoutí pohlíží tiš „Hamletův dům“. Štít strmý s arkýři má, s pestrým sklem, kde Melanchthon i Luther, Kranach, vládli korbelem, večerní zvon když zvolal, ku práci že minul čas, a možno jít i těm, kdož rozjímali, v krčmy kvas a zbožně pít! Snad pil tam vesele v plápolu svěc – s ním Bratří kruh – i křepký rytíř z Čech, pan Budovec, vždy věrný druh... Ne Hamlet princ – to zlý král Kristian sem v úkryt vtáh’, když skončil dílo msty... rebely štván, štokholmský vrah. 10 Jak by tu z mlžin rost’ a na štít sed’ stín ďábla sám, a Luther hřímavý hlas v chrámu zved’. Ten zkazky klam sem vábí syny Mus, když z pitky jdou, kdy k ránu už. A měsíce střep blýská nad vodou jak křivý nůž... 11