JARNÍ KRAJINA.

JARNÍ KRAJINA.
Proč v pamět tvou se vrací bílý z modřínů čnící v troskách hrad, jak za hory se slunce chýlí? Proč v pamět tvou se vrací bílý dívčí ten profil... úsměv milý, mlha když stoupá z šerých lad? Proč v pamět tvou se vrací bílý z modřínů čnící v troskách hrad? Tam na křídlech tě touha nese, Božích muk sloup kde pokryl mech, v němž bodlák, metlice se třese. Tam na křídlech tě touha nese, hlas líbezný však neozve se, jak vstříc ti zníval v mládí dnech! Tam na křídlech tě touha nese, Božích muk sloup kde pokryl mech. Obláček zlatý v dálku plová, nadějí sladkou dýchá máj. V hlubinách lesa houká sova. Obláček zlatý v dálku plová, milenci jak jdou od hřbitova s písničkou na rtech v zkvetlý kraj. Obláček zlatý v dálku plová, nadějí sladkou dýchá máj. 59 V tvoji však pamět zas se vrací ten vyčítavý z mládí stín, a v nachu červánků se ztrácí. V tvoji však pamět zas se vrací s divokou břehu dekorací, kouzelný obraz Jarmilin. V tvoji však pamět zas se vrací, ten vyčítavý z mládí stín... O skálu s křížem proud se tříští, kde poustevník měl z dávna chyš, a vítr kolem lká a sviští. O skálu s křížem proud se tříští, v západu rudém tratolišti. Z chaloupek dým se plazí výš. O skálu s křížem proud se tříští, kde poustevník měl z dávna chyš. Stříbrné mlhy plynou šerem, s vřesovišť v dol je vítr svál. Luny tvář září nad jezerem. Stříbrné mlhy plynou šerem; pod skalou v pestrém kvítí sterém Máchův jak přelud by tam stál... Stříbrné mlhy plynou šerem. A poutník Věčna mizí v dál... 60 II.