XI.   Na ten večer rád se pamatuji,

Julius Skarlandt

XI.

Na ten večer rád se pamatujipamatuji, Na ten večer rád se pamatujipamatuji,
 interessantně bledý příteli. Vím, že se chystalo k dešti a Vy jste byl tak smuten – Lásku Jste proklínal, sentimentální snysny, a (cítím tu Vaši touhu) snil Jste o lesích, rozlehlých pláních, hvězdnatém nebi, Pantheisto! Jen onu lebku neměl Jste tisknout stále v svých subtilních rukou. Lebku své mrtvé, smutné lásky! Vím, že Jste nejbližší večer, kdy bylo jasno a promenada plna, z vroucí své duše zas volal: Mdlá moje Lásko! Srdce poraněno! A já jsem dítě, které se Tě bojí! – – 16

Kniha Fragmenty (1901)
Autor Julius Skarlandt