POHŘEB CÍRKVE.

Jiří Ruda

POHŘEB CÍRKVE.
Na šírých pláních smutek jakýs leží, a z města slyšeti žalobné zpěvy věží. A podle kuten, tiar, ornátů rozeznáš řady mnichů, biskupů a prelátů. Od lesů dravé větry vějí. Kněží si pobrukují Miserere mei. Šel smutně nějak zástup celý – na monstrance snad zapomněli... Ni slunce plachty své na lada nekladlo. Docela nepompesně v mlhách zapadlo. 26