BÁSNÍKOVI.

Jaroslav Haasz

BÁSNÍKOVI. J. V.
Když, básníku, zřím tebe na ulici, jak v mráčky dum máš ponořenou líci a nevidíš, že slunce mdlé nám svítí, že lid jak prach se rojí po ulici – vždy ptám se, v který sladký země kout se tvému snění zalíbilo plout; i z ticha bojím se tě pozdraviti, bych nemusil tě z dumy vytrhnout. 1893.
33