SALOME.

Arnošt Czechenherzu

SALOME.
Dcero Herodiady, Salome krásná a smavá, měsíc až za hory zajde, přijde noc mrazivá, tmavá, po nebi mraky,mraky jež honíhoní, noc, která z květů svých roní prokletý, smrtící jed. Dcero Herodiady, Salome čarovná, bílá, hle, prorok Jonathan dole v hnusu svém proklíná, spílá, slyš jeho strašlivou kletbu, stíhá jí satana setbu, v paláci tetrarchy tam. 19 Dcero Herodiady, Salome ohnivá, žhoucí, vysíláš k proroku marně pohled svůj toužebný, vroucí, nadarmo v sladké své muce,muce vztahuješ k němu své ruce zářící zlatem tvých spon. Dcero Herodiady, Salome rozkošná, drahá, nechce zřít Jonathan tvoje bělostná ramena nahá, nadarmo svíjíš se v křeči, prorok dál vede své řeči, zhrdaje vděkem tvých krás. 20 Dcero Herodiady, Salome krutá a mstivá, mrtvého proroka rety zlíbat jsi z lásky své chtivá, požáry v krvi se vzňaly, chceš, aby hlavu mu sťali,sťali k pocelu hroznému dnes. Dcero Herodiady, Salome krásná a smavá, měsíc až za hory zajde, přijde noc mrazivámrazivá, tmavá, po nebi mraky,mraky jež honí, noc, která z květů svých roní prokletý, smrtící jed. 21