Z VĚKŮ DO VĚKŮ.

R. Bojko

Z VĚKŮ DO VĚKŮ.
Od chyše k chyši šli poutníci dva tiší, Václav, Hus. Zpod dubu pátral stařec slepý: Kdes jakby stále svištěl meč a cepy, za obzor stáčel selský vůz. Jak ženy těhotné se na bok s boku převalí vzdechy dějin, roků. Ti poutníci dva tiší zas půjdou stříbrnou lva říší, v kraj ztovárněný, obsetý. A štíhlý stařec s věčna,věčna svého nebe do příštích niter vážně pátrat bude, zda v Boha věříme a v sebe, zda srovnáváme s bohatými chudé, chráníme Slovač, Sudety. 64