KE SLETU.

R. Bojko

KE SLETU.
Jen dál, jen dál, pro širou hruď a tuhý sval, pro radost z krásy, ze zdraví – Příroda, matka odvěká, chce silného vždy člověka. Jen zdravým v sladkém úžasu dá vyjít z těžkých zápasů, zaletět v zářné dálavy, nad hlavy skal. Jen dále, bratři sokoli, pro jas, až v očích zabolí, pro duše let za vrcholy, pro srdcí věčný žár a pal – Všeliký život do zítřků vyrůstá jenom ze vnitřku. Nic velkého, ni krásný dům nestvoří pouhý chladný um. Zde žít, toť žhnout a hořeti pro slávu příštích století bolestně sladkou obětí. Jen dál, jen dál. 65 Jen dál pro vlast, již volnou máš, kolébku zlatou otců svých, matičku věrnou v dobách zlých. Ať, silný strážce, bdělá stráž ji takou zachováš, dny, noci, statek dáš. Ať vždy ji zdviháš do výší ke světlu – lidství – Ježíši. Ať zrodíš zase hrdiny, až užasly by dějiny. Čas v úctě stál. Jen dál, jen dál. 66