OSIŘELÁ.

R. Bojko

OSIŘELÁ.
Neodcházej, tichý lovče zlatých snů. Hledím za tebou a ptám se dlouhých dnů, ptám se sešeřených křů a mlází, ptám se měsíce, jenž nevychází: Kam šel? Přijde mně zas taký zpátky? Neodcházej, sběrateli sladký krásy mé, mých komnat milý hoste. Láska má jak perla léty roste v bílou spanilost a čistotu. Láska má jak slívy nejvíc sládne k podzimu, když prvý list už vadne, noci smutné jsou a drsně chladné. Neodcházej, sadaři můj sladký, skloň se k uzrálému životu. 26