BŘEMENO LÁSKY.

R. Bojko

BŘEMENO LÁSKY.
Neoddaluj dlaně růžové chudičké své královny jako vánek laškovný ševelící snítky třešňové od příbytků lidských na večer. Nesmíš být jak milostivý král: Stále dávati jen. Také ber. Láska má jak dítě vzbuzené chce, bys z kolébky ji ze zlata na zdupanou, tvrdou zemi dal. Láska má je příliš bohata. Chce se rozdávat. Chce, bys bral. Její ruce, neochuzené o vše, pozbývají na ceně. Přijmi dary té mé jeseně, abych neplakala nad splavy, na klínu list svadlý, krvavý. 28