PŘIKOVÁN.

R. Bojko

PŘIKOVÁN.
Západ jak žhavá opona plane. S nehnutých větví a vrcholků stromů jako přes prsty zkřivené kane zlata žhoucího proud. Tam, tam... do dálek... za moře plout – – – Na vždy, či na čas – –? Odcházím z domu. Kdos na schodech vzlyká přikrčen v kout – – Ztvrdni, ó, ztvrdni mé srdce a stichni! Co ještě chceš – –? Jak úsměvný host k mému stolu jste zasedli všichni. Byl jsem sluha váš, dodavatel, mlčící most, po němž jste k štěstí šli – – Tak nelze mi žít! Musíš to chápat – – – V krvi již brodí se raněný západ, zoufalá luna marně mu podává zlomený štít. Večer již. Blížím se k horám. Slyšet je skřek. To orli či havran –? Pod nohou kámen se smek’ a v rozšklebenou propasť s rachotem letí. Jak jsem unaven – jakobych smrt svou do vrchu vlek’ – – Tesklivě kopce o své velkosti sní – – Ticho je, ticho – – Však slyš: Zdola kdos žalobně, dušeně volá, hlas dětský jak zvonek ztracené ovečky zní... Ó, musím k vám, ženo má, děti – – 32
Básně v knize Prosté květy:
  1. JITRO.
  2. BÍLÉ RÁNO.
  3. POVZDECH.
  4. POLEDNÍ SLUNCE.
  5. PÍSEŇ.
  6. TESKNÝ ZÁPAD.
  7. PÍSEŇ.
  8. BÍLÝ POTÁPĚČ.
  9. IDYLLA.
  10. MĚSÍC V MLHÁCH.
  11. BLEDÁ NOC.
  12. PODZIMNÍ.
  13. ZLOMENÉ JARO.
  14. NOVÝ DOMOV.
  15. MŮJ KRAJ.
  16. PÍSEŇ.
  17. NAŠE LÁSKA.
  18. OSIŘELÁ.
  19. OSIŘELÝ.
  20. BŘEMENO LÁSKY.
  21. ODPUSŤ.
  22. VE VLEKU DNÍ.
  23. TÍHA.
  24. PŘIKOVÁN.
  25. NÁŠ ŽIVOT.
  26. AŽ ODEJDU.
  27. SPOKORNĚN.
  28. DĚTI MÉ.
  29. AŽ VEJDE.
  30. NEMOCNÉ DÍTĚ.
  31. TĚŽKÁ NOC.
  32. POKOJNÉ DNY
  33. TICHÉMU ROBINSONU.
  34. JSEM VÍC.
  35. TATRY.
  36. JEŠTĚ TATRY.
  37. U NÁDRAŽÍ.
  38. CESTOU K VODOPÁDŮM.
  39. U VODOPÁDŮ.
  40. U SALAŠE.
  41. JAKO LEGENDA.
  42. TROJKA.
  43. ORLE MŮJ.
  44. BŮH TĚ OSLAVÍ.