SENOSEČ.

Richard Broj

SENOSEČ.
Jestli se únavou neudržím a na zem’ padnu, padnu do čerstvě pokoseného sena, jež voní a šeptá: ‚Chlapče, umírám, vadnu –!‘ Zabořím tvář svou do vzdychajícího sena a všechno to jeho zoufalství do sebe vssaji a vypláču se... A až bude hlava má opojena a omámena a prosta trpkého jasna, o tu kupu churavé vůně podepru se, s úsměvem podívám se po šírém kraji a zašeptám: ‚I smrt je krásná –!‘ 41