Tu chvíli –

Pavel Sula

Tu chvíli –
Tu chvíli čekám, až se všecko sřítí a všecky východy se z chrámů zastaví, až Šílenství mou sbitou hlavu chytí a duší půjdou trpké postavy – s Pláčem Smích. Ty chvíle přijdou, přijdou nehledány a budou sladké tak, jak věčné tajemství. Chrám snů mých horkých bude ztroskotaný a v čelo polibípolíbí mne Zoufalství – s Pláčem Smích. To bude večer nádherný a světlý, západů letních čistou krví ztřísněný. Na duši padnou stesku děsné metly a vše se sřítí – mrtvo bez Ženy – Smíchem v Pláč. 7. V. 1901.
27