CESTA DO ZASLÍBENÉ ZEMĚ.

Karel Horký

CESTA DO ZASLÍBENÉ ZEMĚ.
Schváceni mdlobou vždycky staneme, výpary zlými hrozí moře rudé. A zdrávi-li to moře přejdeme, pak dozajista červenější bude. A onou krví ortel podpíšu, že vůbec nikdy nedojdeme k ránu... Je v karavaně mnoho Mojžíšů a kostkami si rozdílejí manu. Vyzáblí hladem táhnou velbloudi, sedřená kost se provaluje bokem, do vyschlých důlků slza zabloudí a teče zvolna smutným, kalným okem... [98]