PŘÍSTAVNÍ HOLKA.

PŘÍSTAVNÍ HOLKA.
Uprostřed puchu z mořských ryb a vínem politých stolků, v Marseji, v jedné uličce, jsem potkal přístavní holku. Byl smutný den a přístavem se mlha ploužila jemná... „Pane, jen dvacet centimů!“ – hlas jakýs zašeptl z temna. Centimů dvacet... Bože můj... Za šesták srdce i s ňadry... V uličce při zdi chvěla se ta holka oděná v hadry. [171] Svítilny odlesk padl jí ve svadlé, vyhublé líce... Za šesták srdce nabídla a snad už neměla plíce... U ďábla, proč ty peníze vždy s krví lidskou jsou v spolku? Jako dnes vidím před sebou tu sešlou přístavní holku. V Marseille, v srpnu 1905.
[172]