PÍSEŇ O PEŘINCE.

PÍSEŇ O PEŘINCE. (Vigneta).
Ještě nám zbyla peřinka bílá, proč bychom blázni plakali... Peřinečka bílá, však si moje milá tělíčko do ní zabalí. Psala mi psaní, že nemá spaní, můry jí lehly na duši... Poslal jsem jí radu, schovej očka, bradu, peřinku stáhni přes uši. Stáhnem ji spolu, nespadne dolů, tisknu ji pevně pod hlavou... Vyplakej se, milá, peřinečka bílá vypije slzu krvavou. Vyplač se do ní, peřinka voní, peřinka duši zkonejší... Hezky spolu spěte, než-li procitnete, budete obě bělejší. 63 Ještě nám zbyla peřinka bílá, která nám lásku nezazlí... Peřinečka bílá, jen se, moje milá, jen se s ní v noci pomazli... 64 V KNIZE TÉTO OBSAŽENY JSOU BÁSNĚ:
Rozcestí – Jitro v Pyrenejích – Vidění s chrámu Notre Dame de la Garde – Nocturno – Den – Dokypěly samovary – Volavka – Alpy vápencové – Duetto tragikomické – Ve chvílích zkamenělých – Útěcha mojí mušce – Silnice u Bordeaux – U San Sebastianu – Když vesla vypadnou – Píseň změřených – Dopis ze Santa Maria – Metaři – Boulevard u Velké Opery – Předposlední sloka – Rub – Ranní obraz – Kouř nádražní – Les pompes funébres – Svědek – Píseň o peřince.
E: pk; 2006 [65]