ŘADA OKEN OZÁŘENÝCH

Josef Müldner

ŘADA OKEN OZÁŘENÝCH
Řada oken druhé strany; všechen život stichl v ní. Nové v tobě zjitří rány mrazné světlo měsíční. Jako vlas se všude věsí, jehož znal jsi zrádnou hru. – Mlčení mne dnes jen děsí věčně němých prostorů. Jen snad chvíli..chvíli... Ticho kolem. V okna oči upírám. Nevím ani, zdali kolem sám tu první zavzlykám. Jak by náhle celou stranou domů život zavanul, všechna okna září planou, kam lhostejný měsíc vplul. V světlo, kterým okna svítí, odváží se všechny sny. – Do těch oken chtěl bych zříti jako měsíc lhostejný. Jako měsíc, který věsí na vše paprsků svých hru. – Mlčení mne dnes jen děsí věčně němých prostorů. 9