ROLNIČKY ZVONÍ

Josef Müldner

ROLNIČKY ZVONÍ
Krajinou smutnou saně moje letí. Rolničky zvoní, a já pláču v nich. Když zastaví, to čas je zapomněti, a jedou-li, mám hlavu ve dlaních. To je můj život: zasněženou plání kol ozářených oken divý let. Stop dlouhou řadu uvidíš to na ní, a nikdy žádnou, jež by vedla zpět. Často tě cestou tyhle stopy zmatou. Uvidíš květy, kterým lásku dej! Tam vzplápolala moje rozkoš chatou, tam před odchodem řek’ jsem: vzpomínej! Krajinou smutnou saně mé se ženou. Zastaví, jedou... Není pomoci. Tak mnohé tělo ve pláň zasněženou vyběhlo za mnou skřehlé do noci. Teď bez zastávky rolničky mé zvoní. Žádnému světlu v pláni nekynu. Ve dlaních hlavu uháním já po ní, na jejímž konci v sněhu zahynu. 24
Básně v knize Výčitky:
  1. ŽIVOT
  2. VĚČNÁ PÍSEŇ
  3. JED
  4. VEČERNÍ SEN
  5. ŘADA OKEN OZÁŘENÝCH
  6. NEZNÁMÝ
  7. DAR ŽENY
  8. NÁLADA
  9. PROSBA
  10. PRVNÍ SNÍH
  11. NE, NEVĚŘÍM...!
  12. NÁLADA ODLIVU
  13. TYS ZNALA LÁSKU MOU
  14. ÚTĚK
  15. NEZNÁMÝ DIVÁK V PARTERRU
  16. V HOUŠTINĚ
  17. JAK RANÍ MNE, CO MILUJU
  18. ROLNIČKY ZVONÍ
  19. TAJEMSTVÍ LESA
  20. ROZHOVOR
  21. SONET O TICHU
  22. VE CHLADU DVOJÍHO OBJETÍ
  23. NAD MIZEJÍCÍ VLNOU
  24. NEJVZÁCNĚJŠÍ SEN
  25. TONOUCÍ
  26. DNES HVĚZDY NESVÍTILY
  27. KRÁSCE Z FÖRU
  28. PODZIM
  29. LABUTÍ JITRO
  30. POD VLÁNÍM KOROUHVÍ
  31. NÁLADA POSLEDNÍHO VEČERA
  32. PÍSEŇ
  33. PÍSEŇ V LESE O ŠTĚSTÍ
  34. PO KALNÉ ŘECE LEDY PLULY...
  35. SMÍCH, VŽDYCKY SMÍCH...
  36. PÍSEŇ
  37. KOŘIST
  38. PŘIJĎ, PROSÍM, ČASNĚ Z RÁNA...
  39. MILENEC DÍLA
  40. LOĎSTVO SNŮ
  41. VOLÁNÍ O POMOC
  42. NOC
  43. VÝČITKY