VE CHLADU DVOJÍHO OBJETÍ

Josef Müldner

VE CHLADU DVOJÍHO OBJETÍ
Ne po žití. Mne jala touha jiná, jak žitím zbloudilý tak kráčím marně dál: vždy přijít tam, kde světlo dohasíná, a tělo chladne, jež jsem miloval. A myslit si: to oko, jež tu zhaslo, ty ruce bezvládné že kohos’ hledaly, to slovo poslední, jež na retech se třáslo, i touhy poslední že na mne čekaly – – – Tak chtěl bych, když jsem nad tím tělem stanul, tou nejkrašší být zblažen závětí: že v jedné bytosti jak touhy cíl jsem planul a s ní tak ležel Smrti v objetí. 28
Básně v knize Výčitky:
  1. ŽIVOT
  2. VĚČNÁ PÍSEŇ
  3. JED
  4. VEČERNÍ SEN
  5. ŘADA OKEN OZÁŘENÝCH
  6. NEZNÁMÝ
  7. DAR ŽENY
  8. NÁLADA
  9. PROSBA
  10. PRVNÍ SNÍH
  11. NE, NEVĚŘÍM...!
  12. NÁLADA ODLIVU
  13. TYS ZNALA LÁSKU MOU
  14. ÚTĚK
  15. NEZNÁMÝ DIVÁK V PARTERRU
  16. V HOUŠTINĚ
  17. JAK RANÍ MNE, CO MILUJU
  18. ROLNIČKY ZVONÍ
  19. TAJEMSTVÍ LESA
  20. ROZHOVOR
  21. SONET O TICHU
  22. VE CHLADU DVOJÍHO OBJETÍ
  23. NAD MIZEJÍCÍ VLNOU
  24. NEJVZÁCNĚJŠÍ SEN
  25. TONOUCÍ
  26. DNES HVĚZDY NESVÍTILY
  27. KRÁSCE Z FÖRU
  28. PODZIM
  29. LABUTÍ JITRO
  30. POD VLÁNÍM KOROUHVÍ
  31. NÁLADA POSLEDNÍHO VEČERA
  32. PÍSEŇ
  33. PÍSEŇ V LESE O ŠTĚSTÍ
  34. PO KALNÉ ŘECE LEDY PLULY...
  35. SMÍCH, VŽDYCKY SMÍCH...
  36. PÍSEŇ
  37. KOŘIST
  38. PŘIJĎ, PROSÍM, ČASNĚ Z RÁNA...
  39. MILENEC DÍLA
  40. LOĎSTVO SNŮ
  41. VOLÁNÍ O POMOC
  42. NOC
  43. VÝČITKY