PŘIJĎ, PROSÍM, ČASNĚ Z RÁNA...

Josef Müldner

PŘIJĎ, PROSÍM, ČASNĚ Z RÁNA...
Ne, v noci ne. O, přijď mi raděj z rána! Vždyť každou noc mám tebe ve svém snu. Až síla lásky tvé v něm bude vyčerpána, přijď, prosím, sama dřív než procitnu. Ne, v noci ne. Chci den tě míti celý. Já bojím se tak býti stále sám. Ty nevíš přec, jak těžko propouštěly tě ruce moje ze sna, z něhož procitám. Noc tichá je a den je plný hluku. Z mé noci, prosím, přejdi dál v můj den. V můj přejdi den a podej mi svou ruku, když ztrátou svého snu jsem obklopen. Ne, v noci ne. O, přijď mi, prosím, z rána, kdy nejvíce po tobě ruce pnu. Až síla lásky tvé snem bude vyčerpána, přijď sama, přijď, než k pláči procitnu. 44