NOC

Josef Müldner

NOC
To bylo radostí! To bylo smíchu. A spí teď všechno, odevzdáno tichu. – Jen moře; moře ještě burácí. Člověk se vyčerpá, člověk se znaví. Vše vyvrcholit může do únavy. Jen moře, moře stále burácí. Člověk tak příliš mnoho toužit umí. Doprovod stejný k všemu věčně šumí to moře, moře, které burácí. Člověk se dobouří a člověk tichne. Znaveně každý naposledy vzdychne. Jen moře, moře věčně burácí. 49