VE TVÉM PÍSKU, MOŘE...

Josef Müldner

VE TVÉM PÍSKU, MOŘE...
Oko tebe pozdravilo. Otázka jen chvěje rtem: Zda’s před slzí lidskou bylo, či jich vzniklos’ přívalem? Ve tvém písku moje ruka a ty v srdci mém, mírem, který nepropukánepropuká, sladce spočinem. Jen hrou vlny svitne pěna. Zdá se, že kdos pod ní spí. Šíře tvoje nedotčená dítě temnot oslepí. Ve tvém písku moje ruka a ty v srdci mém, mírem, který nepropukánepropuká, sladce spočinem. Sestupuji k tobě dolů; ne však k hloubce tvého dna. Rci: jsi stopou velkých bolů, či úsměvem Budoucna!? Ve tvém písku moje ruka, a ty v srdci mémmém, mírem, který nepropukánepropuká, sladce spočinem. 8