LESNÍ SCENERIE.

Josef Müldner

LESNÍ SCENERIE.
Scenerie kus té lesní na mysl mi připadne, v vzpomínkách když srdce teskní o své lásce zklamané. Do větru a bouře, zimy k nebi strom se hrdě vzpjal, a kořeny mohutnými dole balvan objímal. K nebi hledí v odvrácení, v jeho větvích plno hnízd. A ty nevíš, zda to není lásky stisk či nenávist. V moci jeho tvrdých ramen leží balvan zakletý. – V objetí mém jak ten kámen ležela jsi před léty! Na ty noci nevzpomínám. Zvolna k zemi padá list. K lásce jiné ruce vzpínám, tebe drtí nenávist! 63