SEPCE.

Lila B. Nováková

SEPCE.
Šest už dětí měla s mužem churavým. Sedmé na cestě je – bože můj, co s ním? Bába pomůže jí, bůh jí odpustí. 25 Muži o tom raděj ani nepoví. Tak se také stalo. Kletá babice! Odvezli pak ženu do nemocnice. Tři dny vykřičela, potom skonala, návštěvy se dětí už nedočkala. Ležela tam ještě, jak by spala už; děti přišly všechny, přivedl je muž. Ve dveřích ho chytla sestra velebná. „V horečce je právě, teď vás nepozná.“ „Vidět chci ji ještě, děti přived‘přived’ jsem.“ „Snad vás nepustíme s celým zástupem?“ Odstrčil ji stranou, vešel v světnici. 26 Leží natažena s mrakem na líci. Hledí chvíli na ni, potom vykřikne.vykřikne, na lůžko jím k ženě bolest zasmýkne. Děti vyděšeny rozpláčí se též. Nejmladší se zeptá: „Mámo, nevstaneš?“ Na posteli vedle kdosi zahučí: „Však vás sestra Marta řvaní odučí!“ Sestra Marta přišla. „Tak se kliďte už!“ Těžce zvedl hlavu. „Vždyť jsem její muž!“ „Dobře, dobře, vím to. Teď však jděte ven, klid nemocných musí zůstat nerušen!“ Potácí se síní, podepře ho zeď. 27 „Děti moje, děti – co pak bude teď?“ Ze sálu jdou ženy, přistupují blíž, pokyvují hlavou. „To ta sepce, víš?“ Sepce – hrozné slovo, všední má tu zvuk, dvě tři zajdou denně za ukrutných muk. Lehké holky, mladé, ty to přežijí, těla mají silná, snadno okřejí. Ale vdané ženy? Těla zemdlená porody a dřením těžce zpleněná –? A tak zašla tahle jako jiných sta. Dala-li si pomoc‘pomoc’ smrti nevěsta. Na okenním rámu hlavu složenou, 28 kolem sebe děti, volal za ženou. „Mohla tu být ještě, dál jsme mohli žít! Kdybych mohl babě hrdlo zakroutit! Dětí šest už živím, třeba sotva lez‘lez’, uživil bych sedmé, na rukou ji nes‘nes’. A tak odešla mi, tak tu zašla v ráz! Tomu vrahu-babě dejte srazit vaz!“ Sestra Marta přišla. „Nekřičte tu nám, odveďte ty děti! Zabil jste ji sám!“ „Sám že jsem ji zabil? Já že zabil ji?“ Potácí se chodbou, děti sledují. Ohledne se zpátky, kde ji zanechal.zanechal, 29 děti naň se věsí, nutno tedy dál. Po stěnách a stropech sklouzá matný zrak, za ním houfec dětí – potopený vrak. „Já prý sám ji zabil – –“ V myšlenkách se tmí. Jeptiška se vrací. Chodby utichly.