Písničky. I.

Milan Fučík

Písničky.
I.

Sluníčko mé sladké, malé zas mi vyšlo nad obzorem, když se bylo smutně skrylo při poledni zamračeném. Díky, díky, sluníčko mé, sviť mi, sviť a nezapadej, mám tě tolik, tolik třeba, sviť a hřej, mě neopouštěj. Sviť mi něhou modrých očí, sviť mi v lesku černých vlasů, sviť mi v jasu svého smutku, sviť mi zvonkem svého hlasu... Je to zas ta stará píseň...? Ne, ta je zas celá nová, nové tóny – motiv starý – sladčí však je vždycky znova. 43