Melancholická chvilka.

Milan Fučík

Melancholická chvilka.
Až budu jednou umírat, chci, by to bylo na jaře, v tvém náručí a u okna, které by vedlo v širý kraj a obráceno k východu. A ty bys stála nade mnou, mou hlavu v rukou držela tak dlouho, až bych nedých’ už a oči mé se zavřely. V té smutné chvíli loučení bych vidět chtěl zas zahradu, ten barev akkord jásavý ve svitu slunce jarního. A tvoji lásku velikou, jež šla mým celým životem, jak hvězda zlatá, mystická a zářila mi blaživě, 55 bych viděti chtěl naposled jak ve tvém zraku zaplane, a její žár v tvém polibku na rtech svých cítil naposled. Tak umíral bych lehčeji na ňadrech tvých tak oddaných, v tvých pocelech tak tišivých, a v sladké záři sluneční... Až budu jednou umírat, chci, by to bylo na jaře, v tvém náručí a u okna, které by vedlo v zahradu a obráceno k východu. 56
Básně v knize Cantus firmus:
  1. ***
  2. „In noctibus extollite manus vestras...“
  3. Štěstí.
  4. List příteli.
  5. Píseň o veselosti
  6. Z naší doby.
  7. Modlitba.
  8. ***
  9. Motiv z jatek.
  10. Jen soucit ne...
  11. Píseň feministů.
  12. O posledních věcech člověka.
  13. Vím, že nejsi nejkrásnější z žen, ale promne jsi jedinou, milovanou, nejkrásnější ženou.
  14. Jarní vyjížďka.
  15. Písničky. I.
  16. II.
  17. III.
  18. IV.
  19. V.
  20. Podzimní.
  21. Čtyřlístek.
  22. Sen.
  23. Píseň o velikém budoucím štěstí.
  24. Melancholická chvilka.
  25. Můj štít.