LETNÍ PODVEČER.

Lila Nováková

LETNÍ PODVEČER.
Dnes ulice tak divně voněla a vřela, kol tváří chodců dech vál růží uvadlých s květů akatových, sláva jejich mřela; a v duši mojí všechen všední hovor stich. Tak divně bylo mi, dnů dávných píseň zněla, kdy všechno dráždilo, jak demonů roj zlých, dech ulice a květů, ruka rozechvělá, jež náhodou se zpola dotkla šatů mých. A divem všechno tálo v tomto okouzlení: ta léta přešlá, bolesti i moudrost zvyku, i úvahy, jež ve zralou se mysl derou. Zas život neznámý a obávaný pění se kolem mne, a na několik okamžiků jsem tesknou, roztouženou lidskou efemerou. 14