OBLÁČKY.

OBLÁČKY.
Obláčky, obláčky, růžové, bělavé, zářící sluje! Kam s vámi na táčky omladlá, zjásaná duše má pluje? Vzpomínám na mlád ,mládí, kdy jste mi bývaly hrady i draky; 18 obraznost zavádí – já ve vás vídala princezny taky! Bývalo, bývalo – kdysi jsme sedali s ručkama v klíně, mládí nám zpívalo, a vy jste oblohou pluly tak líně! Hrady a princezny! Kam jsme to od těch dob, duše má, došli? Mládí sen vítězný na toulku výzkumnou oblohou pošli. Zázraky uvidí – lev tlapy natáhl k divému skoku, zvolna se uklidí – a už zas palma mu vyrostla z boku! Obláčky, obláčky, – dosud mi v duši hrá nezmarné mládí. K zázrakům na táčky ve shlucích růžových, beztvárných svádí! 19