V NEJSTARŠÍ ŠKOLE.

Lila B. Nováková

V NEJSTARŠÍ ŠKOLE.
Tak někdy v duši marná touha klíčí.klíčí, jít v neznámo, uprchnout vřavě denní, v níž jako ve chaosu omámení se potácíme – obři trpasličí. Zde minout pařez, skočit přes kamení, jít pralesem, jenž v oblohu se týčí, jen pro šišku si sáhnout do jehličí, když vzpomínek pták ruší zapomnění. A jen se zpíjet v klínu božské Matky, jež obejme tě náručí svou velkou a v srdce leje tvůrčí souzvuk sladký. Tou silou tvůrčí zhloubit duši mělkou, se cele vnořit její do pohádky: jít ruku v ruce s první učitelkou. 15