MÁ DUŠE...

Lila B. Nováková

MÁ DUŠE...
Má duše dnes je teskná, pustá, šerá, loď chrámu je to, prázdná za večera! Však v lodi chrámu znovu světlo vzplane, a zajásá zpěv „Hosanah“ i „Pane!“ Pak věřící se skloní na kolena, a duše vstane božstvím posvěcena. Je duše moje kostel zasmušilý, z nějž na úsvitu bohy vypudili. A byť i zbloudil kdos v ty holé stěny, jej zastraší můj oltář spustošený. A netoužím, by vrátili se bozi.bozi, je pozdě. Klenba shroucením už hrozí. 56