Náš lid.

Jan Karník

Náš lid.
Sehnut nad svým lánem, sehnut v dusné šachtě, sehnut i když vonné seno nese v plachtě, sehnut od svítání, sehnut v poledne – zda ho aspoň večer vzhůru pozvedne? – Večer? Juchú! Juchú! Byla výplata – honem do židovny, honem do blata! 17
Básně v knize Chudobná žeň:
  1. Jarní nálada.
  2. Oči.
  3. Stará melodie.
  4. Studentský koncert.
  5. Po smrti dědově.
  6. Křížové dny.
  7. Náš lid.
  8. Ulice chudých.
  9. Českým jarmarkem.
  10. Z denníku dělníkova.
  11. Rodnému městu.
  12. Píseň poplašná.
  13. Vidění.
  14. Modlitba.
  15. Tři písně pohřební.
  16. In paradisum...
  17. Velikonoční zvony.
  18. Poutní mše na hřbitově.
  19. Legenda.
  20. Helence.
  21. Noc byla...
  22. Píseň.
  23. Na robotu.
  24. Zapomenutá stráž.
  25. Své ženě.
  26. Nokturno.
  27. Jako v pohádce.
  28. V podzimním stesku.
  29. Sentimentální sloky.
  30. Mladosti.
  31. Podzimní motiv.
  32. Podzimní neděle.
  33. Po letech doma zas.
  34. Doma v noci vánoční.
  35. Bez vavřínu.
  36. Píseň u krbu.
  37. Pohádka zimní noci.
  38. Makové květy.
  39. Pod obraz mé ženy.
  40. Letní vzpomínka.
  41. Sigismundu Bouškovi
  42. Plachý pták.
  43. Podzimní motiv.
  44. Prchající mladosti.
  45. Narcisky.
  46. V noci.
  47. Nálada v říjnu.
  48. Památce Beneše Methoda Kuldy.
  49. Lyrikův povzdech.
  50. Přes hory...