Tři písně pohřební.

Jan Karník

Tři písně pohřební.
1. Hospodáři.
K zemi padá zralý klas, opustit juž musím vás. V radostech i v mnohém trudu dooral jsem zemskou hrudu, Bože, duši moji spas! Za mne dobrý nebes Pán opatruj teď rodný lán, chraň vás, moje děti milé, byste jednou došly cíle, kde je věčný míru stan. Až i vám se svečeří, dej Bůh, rajských u dveří ať se zase v novém žití spolu můžem potěšiti, moji drazí veškeří! 2. Dítěti.
Svatí andělové boží, pospěšte sem k tomu loži, 40 kde spí uvadlý náš květ, do ráje ho neste zpět! Pán, jenž smrt i život dává, dnes ho k sobě povolává, aby čist nad liljí běl před Beránka trůnem pěl. Naposled dnes, milé dítě, rodičové provází tě, ke spánku, náš drahoušku, rovnají ti podušku. Sladce dřímej v tichém rově, jak v náruči tatínkově, ve svých blahých rajských snech o mamince zdát si nech! Až nám spadnou pouta těla, dej Bůh, aby duše směla zaletěti v jasnou říš, kde ty Pána velebíš! 3. Matce.
Tichá hvězda na nebesku zahořela v jasném lesku v pozdní noční hodině, když vy, naše máti milá, s námínámi jste se rozloučila, odešla své rodině. 41 Modlitbou, již od vás známe, k Bohu teď se utíkáme, by vám život věčný dal, a nás, děti osiřelé, chránil zlého nepřítele, od hříchu nás ostříhal. V hrobě vy si odpočnete za své práce mnohaleté, za své tvrdé mozoly, v strastech k vám se utečeme, na váš hrob vždy poklekneme na posvátném na poli. Žal když bude v srdce klovat, vy budete orodovat za nás Krista u trůnu, aby všem nám po té pouti popřál šťastně pohlédnouti na Své slávy korunu! 42