Své ženě.

Jan Karník

Své ženě.
O půlnoci Tvých zřítelnic, kde safírové hvězdy plají, já nezpívám. Ta svatá, sladká zář sviť na mou drsnou tvář, hřej v smutný lán, kde moje chudé klasy zrají. O hnědých kadeřích, jež dýší vůni Tvého těla, já nezpívám. Ty sama, drahá, suď, jen moje věrná hruď v těch tmavých vlnách by se koupat směla. O rudých malinách, za nocí červnových jež zrály v sladkém žáru, já nezpívám. Než sbořen bude tento chrám, já líbat chci je sám, jen sám, až do posledních hodin kvapícího zmaru. 58