Prchající mladosti.

Jan Karník

Prchající mladosti. (P. Janu Süssovi.)
Kouzelnice spanilá, kam jen jsi se ztratila, jako bysi na tom světě byla nikdy nebyla! V srdcí sladkém souzvuku vedli jsme se za ruku, měl jsem v tobě svého štěstí neomylnou záruku. Sotva jsem se poohléd’, jak je krásný boží svět, zmizelas! – Den sešeřil se, bude tmavý večer hned! Vyrost’ zatím hrobů řad, tam šli věrní druzi spat, a mně juž jen jedno zbude: vzpomínat, ach vzpomínat! 82