VÝKŘIK.

Jan Karník

VÝKŘIK.
Srub otců mých že zbořen bude? Že plamen sžehne rodný krov? Že pochodně se chopil rudé vrah, za mrzký jenž získán kov? Ó, zhyne-li dům po pradědu, – až ohořen se shroutí štít, já opustit ho nedovedu, a třeba cizí knutou zbit jak věrný pes chci na zápraží dnem nocí střežit ssutinu a vzývat blesk, jenž trůny sráží, by pomstil zrady hodinu! 56