Předjarní

Jan Karník

Předjarní
Chlubí se slunečko únorové, že už zas nabývá moci nové ze zlaté zbrojnice Stvořitele, aby nám na lípě ohořelé pučely míznaté ratolesti, rány se hojily po bolesti. Jiskrným ránem jda po ulici slyším sbor kohoutů hlaholící. Jeden, jak bušil by do křesadla: Oráči, zapřahej do ruchadla! Druhý pěl, jak by dul na polnici: Už s rýčem do sadu, zahradníci! A třetí, jak s vozu vápeníka: Maltu též míchejte pro zedníka! Zpívají kohouti na plné zobce: Zestárlou Smrtholku vyneste z obce! 17 Věstí jich radostné kokrhání zítřejší práce ruch od svítání. Hned se to kráčelo veseleji vytuhlou ulicí – po Matěji – když píseň kohoutů hlásala plesná, se svatým Josefem že přijde Vesna. Z posvátné setby zas klasy se zmnoží, zavoní nový chléb v pekárně boží, zakletý poklad se objeví v dílně, kde svaly obratných napnou se pilně – a lípa, zvítězíc nad zlou sudbou, rozkvete medem a včelí hudbou. 18
Básně v knize Dooráno:
  1. Prolog
  2. Doma
  3. Starý šumař
  4. Domove dobrých...
  5. Krásný sen
  6. Předjarní
  7. Mé jaro
  8. Prapor v postě
  9. Kouzlo Velkého pátku
  10. Lumen Christi
  11. S poutnickou holí
  12. Změny v brýlích
  13. Němý bol a němý žal
  14. Skromná moudrost
  15. Tři stromy
  16. Pozvání
  17. Turistům
  18. Lípy na Vojetíně
  19. Německobrodské dueto
  20. Zarůstá cesta
  21. Když se připozdívá
  22. Je to on?
  23. Díky za to!
  24. Můj svědek
  25. Čím jsem byl
  26. Epilog