Ve chvíli slabosti.

Milan Fučík

Ve chvíli slabosti.
Všecko je pustý mam a klam, cítím, jak řítím se v náruč tmám, zklamalo všecko, co tu mám, vždyť jsem tak sám, tak sám, ach, sám. Kupředu jít již nemohu, v lidi již věřit nemohu. Časem si stýskám po Bohu – dál vidím prázdnou oblohu. Všecko jsem zkusil, za vším šel, k štěstí jsem nikdy nedošel, odevšad ledný smutek zel, na dně mi číše zbyl jen žel. Zpíval jsem radost života, nyní mne dusí tesknota. Kolotá život, kolotá: nicota, nicota, nicota! 1910. 28
Básně v knize Jak léty zpíval člověk - Čech:
  1. Confiteor...!
  2. Mír v duši.
  3. Naivní sloky.
  4. Diogenovi v Elysiu!
  5. Invektiva.
  6. Indignace.
  7. Zákeřná jeseň.
  8. Božský den.
  9. Písně k moři.
  10. Noc na moři.
  11. Závist.
  12. ***
  13. Ve chvíli slabosti.
  14. Podobizna.
  15. Petřín v květu.
  16. I. Vánoce 1900.
  17. II. Vánoce 1910.
  18. Vánoce 1917.
  19. Vánoce Budoucnosti.
  20. Legenda o mnichu Antonínu.
  21. Strom poznání.
  22. ***
  23. Alain Chartier*).
  24. Novoroční.
  25. Bílá Hora.
  26. Na první číslo „Samostatnosti“.
  27. V zápas jdoucím...!
  28. Ukolébavka z roku 1916.
  29. Vzpomínky z vojny.
  30. Věřím!
  31. Jamby a trocheje.
  32. Přísaha na poli Martově.
  33. Hudba dějin.
  34. 1918 – 1919.
  35. Slzy.
  36. Klamné jaro.
  37. 1. Máj 1919.
  38. Sedmý březen 1920.
  39. 28. říjen.