REQUIEM AETERNAM...
I.
S kadidlem, s dechem voskovic
z podsvětí vlá sem vůně mdlá.
Páchnoucí smolou borovic
rakev zde zapadla...
Na vnuků vystydlou kost
předků zde čekají kosti.
Zde brána, váhavý hosti,
jež vede na věčnost.
Zde vrátný v ruce má kosu,
nikoho nepouští zpět.
Šťastných i neblahých losů
uzavřen rozpočet.
33
II.
Napadal s oblak ve chvilce
na váš rov poprašek bílý,
jako jste v dětské postýlce
stlala nám pelíšek milý.
Stlala jste dlaní laskavou
hochům svým pod horké hlavy –
a my vám rukou třaslavou
ustlali tvrdě v kout tmavý.
Spěte jen, jak my spávali
a u vás pohověli si –
Boží vás milost zahalí,
jak vy nás peřinkou kdysi...
1929
34