RUSKÝ MOTIV

František Kubka

RUSKÝ MOTIV
Zadumala se široká rovina, zamyslila, na mé otázky neodpověděla, na mé touhy hluboce pomlčela, rubášem zahalila panenskou tvář, v smutek se oblékla. Bezradně svěsily se hlavy žlutých slunečnic, zašlo jim slunce, za kterým hleděly, jak cudné panny za hochem milovaným, tiše a tajně. Zadumalo se šedivé nebe, zamyslilo, nad bolem mým se ustrnulo, deštěm zaplakalo. Vylétly z močálů zděšené kachny, v mihavých růžencích prokmitly vzduchem, zvlnily vysokou trávu, zapadly do vod. Probudila se šedivá rovina, oči promnula si, na nízké zelené návrší pohleděla, popatřila, zatesknila. Nestála tam vrba, smutně nakloněná, vzpínajíc větve tam, kam slunce spat chodí, a stál tam vyhnanec mladý, k domovu hleděl, rukama lomil v dálku, kam slunce spat chodí, s nekonečnou touhou v oku, s nekonečným smutkem v milém srdci. [7]
Básně v knize Hvězda králů:
  1. RUSI!
  2. RUSKÝ MOTIV
  3. SEVER
  4. STEP
  5. STAL JSEM SE ZEMÍ
  6. BŘÍZY
  7. KONEC ANABAZE
  8. RODILA VELIKÁ, SLOVANSKÁ ZEMĚ
  9. RUS
  10. TY
  11. BARBARSKÁ ÚSTA
  12. MANDŽURSKÉ JARO
  13. ZIMNÍ ZVONY
  14. VÍM, KDO JSI
  15. TICHÁ LÁSKA
  16. PŘI ODCHODU
  17. DÍK
  18. PEKING
  19. SINGAPUR
  20. POPĚVEK NA MOŘI
  21. PÍSEŇ NA MOŘI
  22. V INDICKÉM MOŘI
  23. SIBIŘANCE
  24. DĚVUŠKO RUSKÁ
  25. JARO CHUDÝCH
  26. KVEŤTE LOUKY!
  27. O MRTVÝCH POHÁDKÁCH
  28. MY TIŠE RUKU V RUCE ŠLI...
  29. ZVONY DOMOVA
  30. MŮJ SVĚT
  31. HVĚZDA KRÁLŮ