TY

František Kubka

TY
Máš kolem šíje hranostaje a úzký výstřih na hrudi. Se sukní nožka dětsky hraje, hned spí a hned se probudí. Jsi rozchvěná jak mladá břízka, dnů jarních větrem zmámená, když pohlédneš tak v oko zblízka, jsi jako srnka zraněná. Když někdy smích tvůj dětský klidím, jak posměch ptačí z jitřních chvil, já ve vsi tebe tančit vidím a křičet z celých dětských sil. Pak v rukavici ruka úzká mně stiskne srdce zas i skráň. Jsi bříza, step a řeka ruská, jsi vítr, vážka, bouře, laň. Já k písním rozkvet ve tvém stínu, pro tebe boj svůj bojuji. Jen hlavu míti na tvém klínu a plakat, že tě miluji! [20]