BARBARSKÁ ÚSTA

František Kubka

BARBARSKÁ ÚSTA
Barbarská ústa, vůně třešní z vás v mou duši vášnivým a rudým vínem vane. Kol mých snů váš hlas tisícerým ohněm nocí plane. Barbarská ústa, nejdřív jsem se vpil do vašich barev okem, pak jsem žíznil po chuti vaší. Tisíce v ní sil jsem nalezl a k mdlobě až se strýznil. Barbarská ústa, tak jsem dlouho ssál na rudém plodu, jenž mi navstříc svítil, až celý svět se pro mě vínem stal, a já, jím opilý, se nekonečnem řítil. Barbarská ústa, ústa svatých snů i hříchů šílících, rty země, luk a polí. Chci žehnat, žehnat tomu dnu, jenž dal mi poznat štěstí, které bolí. [21]