KVEŤTE LOUKY!

František Kubka

KVEŤTE LOUKY!
Kveťte tiché, široké louky jarním teplem a vůní! Spouštějte k potokům bledé závoje, dívčí břízy! Stůjte lesy na horách, plyňte řeky! Roďte se motýli, brouci a vážky nad potoky! Buďte vy věčnem nezmírajícím, diváky šílených tanců, jimiž my dospět chcem k vašemu štěstí! [38]