GIBRALTAR

Růžena Schwarzová

GIBRALTAR
Jak černé stíny rostou trsy skal. Tu končí svět. Čas jako by tu stál. Pustota, smutek, skličující žár – poušť bez květin a písní – Gibraltar. Město jak z loupežnické pověsti. Ó ruce, vztažené do dálky po štěstí – přesmutné oči roztoužených žen! Ó mládí, uzavřené hradbou vln a pěn...! Skály – a barevný svět za nima. Evropa s Afrikou se tady objímá. Terika Abenzara bloudí stín v kamenném městě bez květin... 27